Gramatika

Spojení é que se v mluvené řeči často připojuje k tázacím příslovcím a zájmenům. Odpovídá české příponě - pak (jakpak, kdepak atd.) Pokračování článku »

Užívají se po slovesech v pohybu pro vyjádření směru a místa určení. Předložka para se užívá v případě, že se mluvčí chce na určitém místě zdržet delší dobu a předložka a se užívá v opačném případě, tedy na kratší dobu. Pokračování článku »

V tázacích větách stojí sloveso zpravidla před podstatným jménem, ale často mají slovosled jako věta oznamovací, jen se liší v intonaci.
Pokračování článku »

V portugalštině se předložky em, de, a, por vždy spojují se členem určitým (a, o), toto spojování je povinné. Spojování se členem neurčitým (um, uma) je nepovinné. Pokračování článku »

Další ze tří slovesných tříd je třída zakončené na -ER. Odtržením koncovky od infinitivu získáme kmen, který se v pravidelných slovesech nemění. Ukážeme si, jak se časují tato slovesa v přítomném prostém čase. Nezapomeňte, že portugalská slovesa nesou přízvuk na předposlední slabice. Výjimkou je infinitiv, kde je přízvučnou slabikou koncovka (-ar, -er, -ir). Pokračování článku »

Sloveso gostar de se nejčastěji překládá do češtiny jako mít rád, líbit se a chutnat. Je vždy spojováno s předložkou de, ať za ním stojí podstatné jméno a nebo sloveso v infinitivu. Časuje se jen sloveso gostar de následující sloveso zůstává v infinitivu. Jestliže za slovesem gostar de stojí podstatné jméno, znamená to, že předložka de se bude vázat se členem určitým nebo neurčitým viz. tab. Spojování předložek. Pokračování článku »

V současné portugalštině je to nejběžnější forma vyjádření budoucího času. Tvoří se z přítomného času slovesa IR, které zde ztrácí svůj původní význam a stává se pomocným slovesem, a infinitivu slovesa významového. U slovesa IR se opisný budoucí čas netvoří, nahrazuje se přítomným časem prostým* - místo vou ir bude jen vou. Pokračování článku »

Také portugalština má řadu nepravidelných sloves. Dvěma z nich jsou slovesa TER (mít) a SER (být)*, jejichž přítomný prostý čas se naučíme v této lekci.

Pokračování článku »

V této kapitole se zaměříme na rod podstatných jmen a oba druhy členů, které se k nim váží.

Pokračování článku »

Portugalština používá v zásadě stejná osobní zájmena jako čeština. Komplikovanější je ovšem systém vykání a tykání. Zatím se tím příliš neděste, snažte se spíš vnímat v psaném i mluveném textu, kdy se který tvar používá. Uvidíte, že brzy už vám to půjde samo.

Pokračování článku »

V portugalštině existují 3 slovesné třídy zakončené na -AR, -ER, -IR. Odtržením koncovky od infinitivu získáme kmen, který se v pravidelných slovesech nemění. V této kapitole se budeme zabývat třídou s koncovkou -AR. Ukážeme si, jak se časují tato slovesa v přítomném prostém čase.

Pokračování článku »