Vánoce v Angole

Už vám zaskočila kost z kapra? To ještě nic není! Představte si, že by vám zaskočila kost ze slona! Jak se slaví Vánoce v portugalsky mluvící Angole?

Dá se bez nadsázky říci, že Vánoce se slaví takřka po celém světě. A to bez ohledu na jazyk, rasu, společenské postavení, věk nebo ekonomickou zdatnost. Slavnostní atmosféra tohoto svátku vyplývá z tradice každé země.

Narozdíl od naší země se téměř všude Vánoce slaví zejména 25. prosince, v den narození Ježíše Krista.

Vánoce jak je známe dnes se v Angole začali slavit až po příjezdu portugalských kolonistů, protože jejich koloniální expanze nezbytně zahrnovala přítomnost misionáře, a kromě dobývání materiálních statků se zaměřovala rovněž na šíření křesťanství.

Zaměříme-li se na oslavu svátků samotných, lze obecně poznamenat, že existují značné rozdíly mezi městy a vesnicemi.

Ve městech, kde sociální úroveň obyvatelstva je vysoká, jsou Vánoce typicky portugalské.

Vánoce ve vesnicích se odvíjejí v duchu regionálních tradic. Během dne se tančí lidové tance. Pije se Kissanga nebo Kimbombo, tradiční nápoje vyrobené doma z obilné mouky. Dospělí obvykle pijí caporroto, což je destilát vyrobený z banánu, sladkých brambor nebo z otrub obilovin. Typickým jídlem na vánoční tabuli bývá treska a dušené ryby.

Ale proč bychom povídali my!? Proč si neposlechnout vyprávění přímo z úst Angolana. Krásné povídání o Vánocích v Angole nám napsal evangelický farář Leonardo Teca žijící v ČR:

Slon místo kapra

Lidé v Angole jsou silně věřící, přes 90 procent z nich jsou křesťané. Slavení se liší podle oblastí, rozdíl je také mezi městem a venkovem.

Na Štědrý den jdou lidé do kostela na půlnoční bohoslužby. Na Boží hod v 10 hodin potom znovu. Zvláštností je to, že na Vánoce dostávají dárky jenom děti a ženy. To proto že se o Vánocích narodí Ježíš a žena je matka, rodička. Muži dostanou dárky od žen až na Nový rok, děti pak znovu.

Na rozdíl od Česka či Evropy se nedělá jedno hlavní typické jídlo. Běžně se to děje tak, že každá rodina uvaří něco svého a sousedi si pak navzájem vyměňují talíře. Někde vaří fazole, jinde maso, v další rodině zase třeba zeleninu. Pak se vám stane, že se vám doma sejde třeba deset druhů jídla. Každý si dá to, na co má chuť. Pamatuji se, že nás jako děti museli rodiče hlídat, abychom toho nesnědli příliš moc naráz.

V určité oblasti Angoly se na vánoce připravuje dokonce slon. Je to chráněný druh, takže vláda dá povolení, aby lovci zastřelili jen tři slony. Maso se neprodává, nýbrž rozdává. Vyjde to na oblast, která je velká skoro jako Vysočina. Všechny rodiny dostanou kousek slona, hustota osídlení je tam nízká.

Vánoce v Angole: hlavní rozdíly oproti Česku

Katolíci a baptisté mívají noční bohoslužby, ty začínají zhruba před jedenáctou a jak se blíží půlnoc, tak většinou vrcholí nějaká divadelní hra, která má vánoční tematiku. Evangelíci si třeba vybírají každý rok jiné téma, takže ta hra nemusí být přímo vánoční, ale většinou i u nich se zobrazuje především narození Krista.

Kapra u nás nemáme a místo stromečků máme palmové listy. Vánoční jídlo se dělá podle jednotlivých oblastí země - třeba v metropoli Luandě jsou lidé zvyklí na ryby. Všude se vaří něco svátečního. Na venkově je navíc tradice, že si každý připraví něco svého a sousedé si pak své "výtvory" vzájemně vyměňují - tak se stává, že člověk mívá doma třeba čtyři různé druhy jídla.

V Angole se hlavní rodinná oslava koná až na Boží hod. Ten pro věřící začíná ranní bohoslužbou. Na venkově se ještě udržuje zvyk, že věřící z kostela obejdou celou oblast a zastavují se u každého domu, zaklepají, ale někdy ani nemusí, protože průvod zpívá, takže ho lidé slyší. Pořádá se tak sbírka: každý, kdo se s průvodem setká, dá, co může, někdo třeba plody, co pěstuje, arašídy, jiný zase vejce, zkrátka cokoli. Vybrané prostředky jdou na sbor, kde se pak rozdělí potřebným, peníze zůstanou ve sboru.

Méně konzumu a větší soudržnost

Vánoce jsou v Angole také méně materiální a ne tak konzumní. Je například běžné, že rodina pozve někoho, o němž ví, že nemá ke komu jít anebo kde přespat, na oběd a slaví svátek společně. V Angole sice není dárků tolik, ale i chudí lidé, kteří celý rok nic nemají, se snaží něco na Vánoce našetřit a nějak je slavit. V Čechách je ten konzum dnes větší, už i děti píšou Ježíškovi, že chtějí mobil, protože je to v módě. U nás si to nedovedu představit. Ale to je dané spíš tím, že africká společnost na to nemá prostředky. Teprve kdyby na to měla, tak by se to dalo srovnat.

U nás jsou také soudržnější rodiny, projevuje se to i o Vánocích - nejen že rodiny přijímají chudé, ale o Vánocích se všichni navštěvují. V Česku to sice taky funguje, ale v Angole se navštěvujeme víc, nejen o Vánocích.

Články ze stejné rubriky:
Recept na vánoční dobrotu: A receita para fazer Azevias (článek, INTERMEDIATE)
Musica (píseň, úroveň neurčena)
Vánoce v Angole
Čtení: Um Natal diferente (článek, PRE-INTERMEDIATE)
Čtení (reálie): Douro vinhateiro (článek, UPPER-INTERMEDIATE)
Leitura: Blog de história 1 (článek, INTERMEDIATE)